Živá historie - Krajina tří srdcí

Historie

Přesné datum založení obce není známo. Nejčastěji je uváděn letopočet 1326, kdy byla Paseka známa pod názvem Thechanow. V roce 1368 je poprvé písemně doložena polatinštělá forma názvu obce Passeca a od roku 1413 český název Paseka. Vzhledem k tomu, že farní chrám sv. Kunhuty má ve svých zdech románské stavební prvky může být založení obce staršího než data než vyplývá z dosud prostudovaných písemných pramenů. Nejpravděpodobnějším zakladatelem obce je osoba blízká olomouckému biskupství: biskupský leník, člen olomoucký kapituly, či dosud neznámý lokátor pozvaný některým z olomouckých biskupů. Ve 14. století patřila Paseka olomoucké kapitule od níž ji roku 1370 získal Dětoch ze Šumvaldu ze svým synem zvaným Dětošek. Páni ze Šumvaldu Paseku už za necelý rok prodali Pavlíkovi ze Sovince a Paseka se tak stala součástí sovineckého panství a setrvala v něm až do zrušení patrimoniální zprávy v roce 1848. Páni ze Sovince se domohli svého významného postavení ve službách olomouckých biskupů. Původně sídlili na svém hradě jehož ruiny se dochovaly nad říčkou Sitkou vlevo od silnice vedoucí z Huzové do Mutkova.

Huzovský hrad, dříve nazývaný hrad Mutkov, anebo Waldhausen byl předchůdcem hradu Sovince. Páni ze Sovince drželi sovinecké panství od 1. poloviny 14. století s jednou výjimkou necelých deseti let, kdy na konci 15. století vlastnil sovinecké panství Jan Heralt z Kunštátu až do období krátce před rokem 1545, kdy od Ješka Pňovského ze Sovince koupil sovinecké panství Kryštof z Boskovic. Kryštof z Boskovic vlastnil sovinecké panství a tedy i Paseku až do roku 1576, kdy vše prodal bohatému šlechtici a důlnímu podnikateli Vavřinci Ederovi. Nový majitel panství měl jedinou dceru Annu, která v roce 1590, když zemřel zdědila veškerý majetek a rázem se stala nejbohatší nevěstou na celé Moravě.

Její ruku získal vdovec rytíř Jan Kobylka starší z Kobylího a roku 1592 se konala svatba. Jan Kobylka z Kobylího ač pouhý rytíř díky výhodnému sňatku i svým schopnostem vystoupal po pomyslném žebříčku mezi elitu země a zastával významné funkce a osobně znal i panovníka. Jeho kariéra se mu stala osudnou. V roce 1618 byl jedním z členů moravské zemské vlády, která vedla stavovské povstání proti císaři. Byl potrestán konfiskací majetku, ale využil svých dobrých vztahů s císařem a významnou šlechtou, byl omilostněn a  panství mu bylo vráceno. Zcela bez trestu však nevyváznul a musel svoje panství v roce 1623 prodat Řádu německých rytířů. Za panství dostal 200 000 zlatých a mohl si odvést i svoje služebnictvo a vše co nebylo pevně přibité. To byly pro „rebela“ velmi výhodné podmínky. Přesto po Kobylkově smrti jeho příbuzní několikrát prodej panství zpochybnili a žádali je zpět. Kobylka byl tragickou postavou. Zažil velkolepý vzestup i strmý pád. Romantickou literaturou byl často líčen jako dobrotivý otec poddaných, ale ve skutečnosti byl mnohem tvrdší vrchností než jeho předchůdci a za něho začalo i poněmčování sovineckého panství a Paseky. Zemřel pravděpodobně v roce 1632.

Od roku 1623 do roku 1848 patřilo sovinecké panství Řádu německých rytířů, kteří tak byli nejvyšší soudní i správní autoritou pro obyvatele Paseky. Jejich vládnutí bylo narušeno hned v letech 1626-1627 dánským vpádem a v letech 1643 – 1648 okupovala sovinecké panství švédská vojska. Samotný hrad Sovinec vydali Švédové zpět až v roce 1650. V roce 1650 se vlády nad paseckým panstvím ujal opět Řád německých rytířů a jeho velmistři byli pro obyvatele Paseky nejvyšší správní autoritou až do roku 1848, kdy byla zrušena robota a patrimoniální zpráva. V praxi to znamenalo, že byla zřízena hejtmanství a soudní okresy. Paseka patřila pod uničovský soudní okres, který byl součástí litovelského hejtmanství. Od roku 1909 patřila Paseka pod Šternberské okresní hejtmanství. V roce1938 se Paseka po okupaci Československa stala součástí německé III. Říše a tento stav trval až do osvobození v květnu 1945, kdy bylo obnoven původní předválečný stav. V roce 1960 byla Paseka zařazena do nově zřízeného okresu Olomouc a Severomoravského kraje.

Od roku 1959 je součástí obce Paseka její místní část Pasecký Žleb a od roku 1964 Karlov, dnes vyhlášené rekreační centrum Nízkého Jeseníku. Obec Mutkov byla součástí Paseky (jako její místní část) v letech 1960 – 1993. V roce 1997 byly zrušeny stávající okresy a kraje a Paseka se stala součástí nově zřízeného Olomouckého kraje. Paseka je dle historických pramenů původní českou obcí. Na Sovinci žili čeští úředníci a úředí knihy – urbáře byly psány českým jazykem. Jména paseckých sedláků uvedená ve starých urbářích jsou ryze česká. K postupnému poněmčování správy panství začalo až na počátku 17. století, kdy rytíř Kobylka propustil české úředníky a nahradil je Němci. Od roku 1609 se sovinecké urbáře začaly psát německy. V průběhu třicetileté války došlo v důsledku válečných útrap k velkému úbytku původního českého obyvatelstva obce a k jeho postupnému nahrazování německými přistěhovalci převážně z horských oblastí Slezska. Přesto ještě na konci 17. století žilo v Pasece mnoho českých sedláků, ale většina z nich byla v průběhu 18. století poněmčena a jejich potomci se v 19. století už cítili být Němci a o svém českému původu neměli ani ponětí. Přesto Paseka nebyla nikdy zcela německá a v 1. polovině 20. století v ní působila i česká menšinová škola.

Po skončení 2. světové války ještě v průběhu 2. poloviny roku 1945 začali Paseku osidlovat noví obyvatelé z vnitrozemí. Usazovali se zde převážně Valaši, Hanáci, Chorvaté a Volynští Češi, kteří postupně zabírali usedlosti původních obyvatel německé národnosti, v letech 1946 – 1947 postupně z Paseky odsunovaných do Německa. Noví obyvatelé brzy přilnuli ke svému krásnému domovu a dnes jsou z nich i jejich potomků hrdí obyvatelé obce Paseky.

Tato akce byla spolufinancována z krajských prostředků a z prostředků Strukturálních fondů
Evropské unie prostřednictvím Společného regionálního operačního programu.

webdesign iStudio 2006+